KARIBIK na dosah
Co se Vám vybaví, když se řekne Karibik? Blankytné moře, Piráti z Karibiku, klid a pohoda v plavkách. Mně něco takového.
Karibik byl už od malička sen mého muže. V dětství byl s rodiči na Barbadosu a od té doby si přál navštívit Karibik znovu, hlavně kvůli moři, šnorchlování, freedivingu a koupání. Mne osobně táhlo do Dominikánské republiky nějakou dobu něco zcela jiného. LARIMAR, je to takový přenádherný oceánský kámen, minerál těžící se pouze v tomto místě na světě. A pak druhá věc – VELRYBY. A taky trochu džungle. Každý z nás jsme měli svůj důvod a PROČ se těšit na dovolenou v Dominikáně. Dovolenou v ráji, kterou jsme si po dvou letech malovali jako další dobrodružnou, poznávací, plnou nových chutí a objevů. Kdo by se netěšil do KARIBIKU!
část 2
3,2,1 a LETÍME do Dominikánské republiky
„Snad máme všechno, co potřebujeme. Na takovou dalekou cestu by byl pešek nechat doma pas nebo zapomenout vyplnit příjezdový formulář.“ Všechny formality splněny, na odbavení nás díky Premium Economy vzali přednostně a protože všechno klaplo, bylo to jasné – letíme do Karibiku! Po těch různých kovidových patáliích na letišti a formulář všeho typu a pak i mých zkušenostech, kdy jsem neodletěla, jsem vždycky trošku ostražitá s tím, jak to na letišti dopadne. Dobře to dopadlo! Uf! Tak vzhůru směrem k letadlu, přes salónek a dětský koutek v něm. Tak si vždycky krátíme dlouhé čekání na letadlo, s pitím, jídlem a hračkami jde prostě čekání líp 🙂
No a let? Do Paříže to je naprostá pohoda, ani se nemusím zmiňovat, pro nás taková jednohubka. Dokonce byla letuška z naší zóny tak moc milá, že nás nechala prohodit se s pánem sedícím za námi, abychom měli celou trojku pro sebe. Jak milé a příjemné! Hodinka a půl na přestup v Paříži nám stačila bohatě, ikdyž některá značení jsou trošku matoucí, byli jsme u odletové brány za 20 minut. A měli jsme tak ještě hodinku k dobru na kafe a relax.
Co dál stojí za zmínku byla fronta do našeho letadla. Nalítala jsem se celkem dost do Asie, ale takovou frontu, to jsem vážně ještě neviděla. Měla snad kilometr bez pardónu! A představte si stát v ní s dítětem, který neposedí a kterýmu ještě nevysvětlíte, že musí poslušně čekat ve frontě. A tak jsme i zde opět využili naši „přednost v jízdě“ a všechny čekající předběhli. Jakou moc má to rozkošné Premium Economy. Nikdy mně nenapadlo, že tuhle letenkovou funkci tak ocením 🙂 s dětmi se vážně mění všechno.
A teď nejzajímavější část a všechny dotazy na mne často směřované – jak jsme zvládli let? Zvládli úplně v pohodě! S knížkou, hračkami, svačinou, telefonem, pohádkou (v letadle žádný omezení a zákazy plané doma pro dobro nás a lidí kolem neexistují), blbnutím na sedačkách, nekonečnými procházkami po letadle. To samé pořád dokola a na střídačku, aby jeden mohl vždycky odpočívat. Závěr letu si Andělka dopřála spánek a to nám hodně pomohlo přečkat poslední 3 hodinky. Take ale řeknu, žei jájsem měla jednu slabou chvilku a v půl letu jsem měla pocit, že už tam musíme být. Ale byl to jen okamžik, který jsme překonali a jelo se dál. A uteklo to nakonec. Vždycky to uteče.
Opět jen potvrzuji, pokud se člověk pozitivně naladěný, bezproblémový průběh je zaručen. Znamená to ale také třeba to, že čas pro odpočinek není, veškerá pozornost jde na dítě. Nonstop. Protože v tak malým prostoru (sedačky, letadlo, ohled na ostatní cestující) to nejde jinak. Ale zvládnout se to dá.
část 3
Má cestovatelská duše opět ožívá. Jsme v Karibiku.