autor: Adela | Úno 19, 2023 | Cestujeme světem, Ze života
ROK 2023. Nové výzvy, nové směry.
Měla jsem veliku potřebu se v posledních dnech odmlčet, utichnout a uzavřít. Zima a přírodní rytmy vzaly za své a já toto volání druhý rok poslechla. Dopřála jsem si víc volna pro rozjímání. Víc prostoru pro naslouchání svému hlasu uvnitř, který je v posledních letech mým hlavním kompasem.
Často bývají zimní časy náročné, plné temnoty, kterou je potřeba přejít. Je to čas spánku, vnitřní práce, mnohdy transformace, naciťování změn, kultivace proměn, rozjímání o novém směru, ale i čištění na mnoha úrovních. Tedy často je to čas náročný. Ale po jeho zdárném konci nastává světlo radost, lehkost, uvolnění a nový začátek.
Já jsem si část této temnoty a rozjímacího času zpříjemnila. Jela jsem si ten vnitřní POKLID užít a načerpat sílu pro vše nové do Španělska. Jak blahodárné to bylo pro mou duši. Najednou to pouštění a čištění, jakoby dostávalo nové a jasné obrysy. Najenou to probíhalo s takovou lehkostí. Až jsem si to užívala. Ticho na pláži a na slunic. Každičky den 14 dní po sobě. To je vážně SLAST.
Napadlo Vás někdy, jaká je to lahoda dojet se v zimě nabít za sluncem, užívat si chůzi naboso po pláži, upíjet sangrii, ochutnávat tapas a při tom všem rozjímat o životě a svém dalším směru? Je to veliká slast si ten ponurý zimní čas zpříjemnit sluncem! Taková cesta má zcela jiný rozměr.
A protože jsem odhalila velmi krásné místo nedaleko Malagy, krásnou vilu s jógovnou a 5-ti ložnicemi, zahradnou, bazénem, grilem a to vše v docházkové vzdálenosti k moři, …. že se o ni v rámci mých dalších cest musím s Vámi podělit! Cíl by byl jasný, dokonce už se mi tvoří linka této cesty.
a já se prozatím ptám … přemýšlejte si v tichosti o tom ..
Cltěly byste to taky prožít, třeba příští rok nebo někdy? Vydat se na cestu ticha – cestu své vize, kterou si opravdově užijete? Do světla a temnoty zároveň? Pokud vás to láká, napište mi, budu za to moc vděčná!
Hasta luego! Mnoho pozdravů z poklidné a větrné stúpy nad Benalmadenou.

autor: Adela | Říj 23, 2020 | BALI essence, Ze života
Nastalo další období klidu. Čas, který máme možnost trávit sami se sebou, uvnitř sebe a se svými nejbližšími. Já Vám dnes přináším několik mých osobních tipů, jak si tento čas užít, ne ho jen přežít.
Jak úvodní fotka napovídá, já už nesmutním jako na jaře, že je tu další čas pro zastavení se. A doufám, že i Vás obrázek nabíjí pozitivní energií, protože mě tenhle vysmátý Bůh z Bali nabije a rozesměje pokaždé, když se na něj podívám.
RADUJME SE ze života, kdy jindy než teď. Máme čas se zastavit a o všem přemýšlet.
Uvědomila jsem si, že mě to letošní zpomalení dělá vlastně dobře. A to i přes to, že ani jedna zahraniční cesta, kterou jsem pro Vás plánovala, se neuskutečnila. I přes to, že festival Bali a Indonésie musím odložit na příští rok. I přes to, že jógové víkendy pro ženy, které jsme naplnily, zřejmě také neproběhnou. Pozoruji, co se kolem mě děje a zjišťuji, že nejenže mnohé ztrácíme, ale na druhé straně také dostáváme. Jen v jiné podobě, než jsme zvyklí. I tato doba přináší nové možnosti.
Zde je můj první tip, který s tím vším souvisí.
1. Přestaňte sledovat média, která vysílají samé negativní zprávy. Poslouchejte sebe a svůj rozum, svou intuici. Myslete pozitivně.
Kdy jindy než teď potřebujete být pozitivní. Pozitivní mysl drží vaše zdraví. Nejedna studie potvrzuje, že naše mysl je mocný nástroj, který dokáže ovládat tělo a všechny procesy v něm. Mysl dokáže uzdravovat a také preventivně předcházet nemocem. A že tomu nevěříte? Tak to vyzkoušejte! Pouštějte k sobě jen taková témata, která Vám udělají radost. Nenechte strach, aby Vás ovládnul a převálcoval Vás. Zkuste se zastavit a opravdu si uvědomit, co vlastně cítíte. Vy samotní. Ne vaši sousedé, blízcí či kolegové v práci. Zaměřte se na situace, které Vám dělají radost.
Tím se pomalu dostáváme k dalšímu tipu.
2. Vypněte všechny přístroje, televizi, mobil a dýchejte, buďte sami se sebou. Meditujte. Alespoň na hodinu denně.
Nemusíte nutně sedět na jógové podložce v lotosu ani využívat jogínské techniky. Váš způsob meditace může být mnohem jednodušší a přirozenější než se zdá. Stačí se jít projít ven, jen tak, bez cíle, a hlavně sami se sebou. Soustřeďte se na vlastní tělo a dovolte pocitům, aby vzešly na povrch. Nechte myšlenky volně plynout. Uvidíte, že když si dopřejte čas pro sebe a jednou konečně začnete, bude vás to bavit a budete to chtít znovu a znovu. Postupně budete cítit sebe a svého vnitřního rádce, který přesně ví, co je pro Vás to nejlepší.
Dopřejete-li si čas opakovaně, Vaše mysl bude čistší a Vy budete mít větší chuť i odhodlání dělat věci, které jste dlouhodobě odkládali. Váš vnitřní kompas a rádce se probudí k životu. Zkuste to a uvidíte, co se s Vámi začne dít.
3. Poslouchejte svůj vnitřní hlas a začněte dělat věci, které jste dlouhé roky odkládali.
Je snadné najít výmluvu, proč to nejde a nikdy nepůjde. Ale také není až tak složité překonat sebe a upřednostnit důvody a své vnitřní pocity, proč byste tu danou věc měli začít dělat. A to třeba hned dnes. Čas a zklidnění nám hraje do karet. Nemáme možnost rozptylovat mysl tam venku, pusťte ji dovnitř k sobě.
Jakmile se začneme poslouchat, naše duše zaplesá. Začneme být více spokojení se svým životem a bude se nám dařit. Budeme mít pocit, že žijeme své poslání. Hlavně a především – budeme mít šťastný život. A o to přeci my všichni usilujeme, nebo ne?
4. Začněte cvičit jógu. Může být na Vaší cestě zklidnění bezvadnou pomocnicí.
Ale jak to udělat, když jsou teď všechna jógová studia zavřená? A jak začít co nejdříve, dokud máte motivaci? Jedno řešení pro Vás mám … Co využít online jógové lekce, které jsme pro Vás připravily s mou kamarádkou a kolegyní Jiřkou Mikuleckou? Nemůžeme jógovat ve studiu a tak jsme alespoň připravily online projekt, díky kterému se můžeme propojit na dálku. A jógu si užít, na část starostí na chvíli zapomenout, a postupně i díky józe najít sebe v této době.
Jiřka nejenže Vás provede jógou, ale dá Vám spoustu nápověd, jak pracovat se svým tělem i myslí. Kdo ji znáte, tak víte, že to je úžasná bytost.
Jak to funguje? Vyplníte registrační formulář ZDE, uhradíte platbu a do e-mailu dostanete následujících 6 týdnů každé úterý a čtvrtek lekci jógy, kterou budete moct cvičit s celou rodinou třeba i opakovaně, a to po právě po dobu následujících 6-ti týdnů.
Dostali jsme další příležitost udělat si pořádek ve svých životech, snech a plánech. Chopíte se jí? Jaké budou Vaše další kroky? Napište mi, budu se těšit!
Adéla
autor: Adela | Bře 15, 2020 | Ze života
S ohledem na aktuální situaci je jisté, že se mé blízké společné cesty s Vámi na určitou chvíli odloží. Těžko nyní předpokládat, jaká bude situace za měsíc či půl roku, nicméně celé toto dění mě přivádí k myšlence, že nyní nastává ideální doba vyzkoušet si život, který Balijci každodenně žijí.
– Zpomalit a žít přítomností
– Zaměřit se na svou rodinu a trávit s ní co nejvíce času
– Vzájemně si pomáhat a fungovat jako společenství
– Meditovat
– Smát se, zpívat, tančit, číst si a žít každý den s radostí
– Děkovat a být vděčný
– Věřit v lepší budoucnost
Nyní nastává pravý čas k usebrání a ohlédnutí se do našich životů. Možná přichází zcela nová doba, ve které budeme muset mnohé změnit. Nezapomeňme ale přesto věřit a žijme především šťastně.
Přeji Vám, ať jste Vy i Vaši nejbližší zdrávi, ať nepropadáte panice a vězte že i tento čas může v budoucnu přinést mnoho dobrého.
A možná Vás také zajímá, jak tento čas využiji v práci já?
– Připravím pro Vás články z cest, na které mi vždy scházel čas. Sledujte můj e-mailový zpravodaj nebo tento blog. Přihlásit k newsletteru se můžete ve formuláři níže.
– Dám dohromady kuchařku receptů z mých cest, protože kdo mě znáte osobně, tak víte, že vaření je pro mě určitým druhem meditace. Sledujte můj e-mailový zpravodaj nebo tento blog. Přihlásit k newsletteru se můžete ve formuláři níže.
– Připravím pro Vás víkendové pobyty na Moravě, protože i u nás je krásně. Sledujte můj e-mailový zpravodaj nebo tento blog. Přihlásit k newsletteru se můžete ve formuláři níže.
Pokud bych pro Vás mohla udělat cokoliv dalšího, neváhejte se mi ozvat.
Budu se na Vás těšit a přeji Vám poklidné dny.
Adéla
autor: Adela | Zář 2, 2019 | Ze života
Z korporátu do podnikání, přes ostrov bohů Bali.
Nyní trávím na Bali či jinde ve světě půl roku v roce. Jsem Váš cestovní agent, průvodce a taky parťák, který z Vaší dovolené vykouzlí nezapomenutelnou jízdu. Seznamuji s dalekými světy, jinými kulturami i zvyky. Ráda dělám každou Vaší cestu nezapomenutelnou. Cestování je má vášeň a já ji ráda sdílím s Vámi.
Ještě před pár lety ale bylo vše jinak. Byla jsem upracovaná manažerka, bojující za kariéru v korporátu. O dobrodružném životě na cestách a kanceláři pod palmami se mi ani v tom nejideálnějším snu nezdálo. Dopracovat se až sem, do doby, kdy už nemusím počítat dny dovolené a mohu trávit hodně času s klienty v tropických destinacích, nepřišlo samo. Stálo mě to čas a především rozhodnutí něco změnit. Všechno ostatní přišlo vzápětí. Dnes bych tento příběh chtěla sdílet s Vámi.
Moje cesta ke štěstí nebyla snadná, ale stálo za to ji ujít. Díky ní vznikl projekt Essence for life, který spojuje všechny mé vášně – cestování, jógu, zdravý a ohleduplný přístup k sobě i přírodě a neustálý rozvoj sebe sama.
Díky mé práci se věnuji už jen tomu, co mi dává smysl a činí mě šťastnou. Všechny cesty a akce, které pořádám nebo do kterých se zapojuji, mi musejí dávat smysl a zapadat do mé životní i pracovní filozofie. Díky mému projektu jsou všechny mé dny plné radosti, štěstí a naplnění.
Jak to celé začalo? Zpět do historie. . .
Každý všední den od pondělí do pátku, a často i víkendy, jsem trávila budováním úspěšné kariéry v mezinárodní firmě. Můj denní režim zahrnoval řadu telefonátů, schůzek, zpracovávání tabulek a prezentací, brzké příchody do práce a pozdní odchody domů. V té době jsem žila prací a velmi mě to naplňovalo. Milovala jsem to, protože se mi v podstatě splnil můj velký dětský sen o manažerské pozici. Stále ještě si vybavuju své ambiciózní cíle, té malé holky z vesnice, která jako jediná z rodiny vystudovala vysokou školu a to dokonce v zahraničí a rodičům už na gymnáziu tvrdila, že po vysoké škole bude úspěšnou manažerkou. Sny se plní, stačí tomu věřit!
Po třech letech v mezinárodní firmě ze mě byl chodící stres.
Ikdyž to bylo na jednu stranu fajnové období, které mě profesně velmi posunulo a mnohé dalo, hodně mi také vzalo. Po třech letech v mezinárodní firmě ze mě byl chodící stres. Měla jsem čím dál méně energie, o času pro sebe a na volnočasové aktivity ani nemluvím. Práci jsem věnovala a dávala tolik, že mi nezbýval čas, síla ani chuť na péči o sebe, mé vlastní zdraví, o ženství a přátele. S tímto mým stylem života přicházely i zdravotní obtíže, které jsem přehlížela, protože jsem je nevnímala jako důležité.
Pro zlepšení psychické kondice jsem na doporučení kamarádek začala chodit na jógu. Ta se mi stala velikou učitelkou, díky ní jsem se dokázala na vymezený čas uvolnit a vypnout hlavu. Vlastně přesně tento důvod byl tím hlavním důvodem, proč se cvičením začít.
Další zásadní krok, který jsme s mým tehdejším partnerem, nynějším manželem, učinili, bylo to, že jsme si pořídili psa. Šlo nám opravdu hlavně o to, abych já přišla na jiné myšlenky. A hle – ono to na nějaký čas zafungovalo. Najednou jsme měli živého tvora, kterému jsem musela věnovat energii a čas a tím pádem ukrojit mé přesčasy věnované práci. Přesně toto rozhodnutí mě donutilo přesunout myšlenky z korporátu jinam, na čtyřnohého kámoše.
Den začít procházkou se psem a zakončit jógou – znělo to jako ideální řešení
Každodenní procházky s naším chlupatým parťákem mi dělaly dobře. Návraty z jógových lekcí byly plné euforie, zažívala jsem neznámé pocity štěstí z klidné a čisté mysli. A to se mi samozřejmě líbilo. Vypadalo to, jako by bylo vyhráno. V ten samý čas se udála další souhra okolností, které celý můj příběh významně ovlivnily.
Čekala nás dovolená na Bali. V průběhu času se ale z obyčejné dovolené vyklubalo, že to nebude jen tak ledajaká cesta. Možná intuitivně, možná to byl osud, jsme si tuto destinaci souhrou okolností vybrali jako místo, kde se vezmeme. Právoplatně, se vším všudy. Z obyčejné dovolené se tak rázem stala naše svatební cesta. Proč jsme se pro takovou svatbu rozhodli je už jiný příběh, a jaké to bylo si můžete přečíst ZDE. My pokračujeme o tom, co se dělo dál…
Po třech týdnech našeho snového pobytu v ráji se pro nás Bali stalo místem plným klidu, usměvavých lidí, pohody, sympatické hinduistické víry, spirituality a neskutečné pokory. Na Bali jsme se cítili neskutečně dobře, dalo by se říct jako doma. Pro nás to bylo něco zcela odlišného a upřímného, takový pocit jsme v jiných asijských ani evropských zemích nezažili. A právě zde, na mystickém ostrově Bohů a démonů, začala hlodat myšlenka, se kterou jsem odjížděla domů „Jak to udělat, abych tady na tom úžasném ostrově mohla trávit víc času?“
Milovanou prací k syndromu vyhoření
„Znáš digitální nomády, kteří pracují přes počítač a cestují po světě“ říká mi po mém návratu z ráje kolegyně v práci. Ten termín jsem tehdy slyšela poprvé, nyní už je to pojem hojně rozšířený a pro mě zcela běžný. Ba co víc, i já tak v podstatě na částečný úvazek funguji. Nasadila mi tím ale tenkrát chtě nechtě velikého brouka do hlavy.
Mezitím se v průběhu času moje pracovní tempo s přibývajícími projekty a kompetencemi v práci neudržitelně zvýšilo, až jsem to neusnesla zdravotně a v podstatě jsem si prošla malým syndromem vyhoření. Potřebovala jsem si dát nějaký čas pauzu a v hlavě si poskládat, co vlastně od života chci. V práci jsem situaci vysvětlila a požádala o volno s diagnózou burn out syndromu. Měla jsem to štěstí, že přístup mého nadřízeného byl lidský a v klidu jsem se domluvili na dalších krocích. V té době jsem už věděla, že potřebuju změnit prostředí, abych měla čas si v hlavě vše seskládat a najít svůj směr. Ten, který mě bude naplňovat, bude mi dávat smysl a ze kterého budu mít radost.
Život každého z nás může být přesně takový, pro jaký se rozhodneme.
Ideálním místem na takové rozjímání bylo naše oblíbené Bali. Nebylo to tedy od věci naplánovat další cestu, která by mi pomohla vyčistit hlavu. Letenky jsme koupili okamžitě, v našem případě nebylo na co čekat. Ještě před odletem do mého soukromého ráje jsem věděla, že svůj život musím radikálně změnit. Bylo mi už tenkrát jasné, že pár hodin lekcí jógy týdně a procházky venku se psem mi pro spokojenější život nestačí.
Jakmile máte najednou čas přemýšlet, věci Vám začínají docházet. Ne však jasně a rychle, naopak přichází velmi plíživě a pomalu. V podstatě bych řekla, že je to nikdy nekončící proces. Na mém odpočinkovém pobytu na Bali už nehrála roli časově a psychicky náročná korporátní práce jako taková, to zásadní mi došlo až dodatečně.
Bali mi kompletně změnilo hodnoty a náhled na život. Ze super-organizovené a materialistické společnosti mi začal více vyhovovat asijský klid a především větší pocit nezávislosti a svobody. Na Bali jsem si uvědomila, že život není o práci a výdělcích, ale o tom být šťastný a přítomný v každém okamžiku. Je důležité si chvíle tady a teď na maximum užít. Na Bali se žije přítomností. Balijci obecně moc neplánují, věří na to, že vše se děje tak, jak má, vždy ve správný čas. A současně že nic se neděje jen tak. Na Bali jsou lidé šťastní z mála, upřímně se radují a usmívají naprosto celý den. Je to něco, co Vás dostane, protože my v naší společnosti na takový pozitivismum nejsme zvyklí.
Moje definitivní rozhodnutí odejít z práce a najít si svou vlastní cestu, která bude mít nějakou souvislost s Bali, umocnila další zásadní věc. Nejspíš osud. Pár dní na to, když jsme odcestovali do ráje, přišli jsme o našeho čtyřnohého pejska. V noci, z ničeho nic, ho zasáhla naprosto smrtící bakterie. V realitě to tedy vypadalo tak, že náš čtyřnohý kamarád v noci usnul a ráno se už neprobudil.
Okamžitě nás napadlo, že se ustýskal k smrti. Byla to pro nás veliká ráda a pro mě osobně znamení, že je čas učinit zásadní rozhodnutí. Není čas vyčkávat, nikdy nevíme, co bude zítra. Jakmile začnete cestovat do Asie, začnete víc vnímat východní filozofii, že věci se nedějí náhodou. A právě já tuto skutečnost, že už nemáme psa, tedy žádný závazek a důvod zůstávat doma v Čechách, vnímala jako jako naprosto jasnou zprávu z vesmíru. Taková událost se musela stát, aby mi otevřela oči a dveře ke svobodě a cestování. Zpátky domů jsem se vracela s jasným rozhodnutím – odcházím z práce a začínám podnikat.
Bali a Indonésie se postupně stává mým druhým domovem
A to byl přesně ten souhrn událostí, díky kterému jsem se rozhodla trávit více času na mém milovaném ostrově Bali. V rámci několika opakovaných cest jsem ho procestovala křížem krážem. Chtěla jsem poznat všechny jeho krásy, abych je mohla ukazovat dál. Inspirovala mě a neustále inspiruje místní hinduistická víra, která je pro mě nekonečným zdrojem inspirace.
Díky lokálním kontaktům, které jsem posbírala a místům, které jsem procestovala, jsem sestavila dobrodružné cesty a jógové spirituální poutě. Na poptávku sestavuji dovolené na míru. Na Bali se vracím, často a ráda, stalo se součástí mého života. Našla jsem si zde balijské přátele, mou rodinu, se kterou jsem neustále v kontaktu. Mám zde svá oblíbená místa, na která se ráda vracím.
Cesty za poznáním a inspirací, díky kterým si mí klienti uvědomí své hodnoty, mi dávají obrovský smysl. Cítím, že zde jsem na správném místě a plním své poslání.
Následovaly další kroky a zkušenosti, kterými jsem si musela projít, abych se dostala tam, kde jsem teď. Ale tím zásadním bylo rozhodnutí a uvědomění. Všechny mé dosavadní zkušenosti, myšlenky, vjemy jsou součástí mého projektu Essence for life. Právě tyto moje zkušenosti a postoje tvoří všechny cesty a aktivity, které podnikám. Jedině tak mi to celé dává smysl.
A nyní již ne sama, ale s klienty a malými skupinami, pravidelně, vracím se na Bali, abych jeho krásnou energii mohla předávat dál. Seznamuji každého cestovatele s balijskými zvyky a životní filozofií, předávám to nejlepší z celého ostrova a také kus sebe. Tvořím cesty, na které se nezapomíná.
Kdy se chystáme na další společnou výpravu? To můžete zjisti zde: https://www.essenceforlife.cz/cestujeme-svetem/
Já a Bali po letech?
Stále častěji mám pocit, že jakmile jedu do Indonésie, vracím se domů. Za mou balijskou rodinou, která má na Bali a v mém srdci pevné místo. Postupně se rozšiřuji dál po Indonésii, mé aktivity také směřují na další místa, kde buduji rodinné vazby a tvořím základny. Jedním z nich je třeba Jáva. Proč vycestovat právě sem? Malou ochutnávku najdete v tomto článku nebo v našem videu.
Asie či Evropa? Všude, kde je dobře.
V rámci mých zkušeností a cest už nerealizuji jen cesty do Indonésie, ale i do dalších koutů světa. Nyní je cestování mou nedílnou součástí, radostí, posláním a chcete-li i povoláním. Naplňuje každý můj den radostí a to, že mohu tvořit zážitkové cesty a dovolené na míru mě činí nesmírně šťastnou.
A co vy, jak to máte? Potkáme se někdě ve světě? Je se mnou na cestu můžete ihned, stačí si vybrat: https://www.essenceforlife.cz/cestujeme-svetem/
Těším se na Vás a na společný čas!
Adéla
autor: Adela | Led 23, 2019 | Z našich akcí, Ze života
Život je opravdu plný výzev. A já jsem obohacená o jednu další, hlubokou zkušenost.
ZŠ Heyrovského v Plzni mě oslovila, zda bych neměla zájem připravit pro děti přednášku o Bali. S prosbou, že by to pro žáky bylo takové milé zpestření výuky. Jakožto relativně zkušená a ostřílená přednášející jsem nabídku okamžitě přijala. Nicméně musím se přiznat, že čím víc se blížil domluvený termín přednášky, tím víc jsem byla nervózní. Především proto, že před dětmi jsem ještě nevystupovala a nedokázala jsem si představit, jakou formou takové povídání pojmout, aby děti zaujalo.
Na přípravu padlo pár bezesných nocí, které vykompenzovala úžasná atmosféra, napjaté dětské uši a celá řada dotazů, poznámek i poděkování. Atmosféra na této akci byla více než příjemná a já jsem měla velmi dobrý pocit z toho, že jsem část svého volného času věnovala aktivitě, která plné tělocvičně dětí vykouzlila ve tváři úsměv i údiv nad balijskou kulturou, stylem života a zvířaty.
Nejenže jsem žáky seznámila se základními fakty o souostroví Indonésie a ostrově Bali, ale také se zcela odlišnými náboženskými zvyky vycházejícími z hinduismu, místní faunou i flórou či každodenním životem místních Balijců. Pohovořilo se o rodinných obydlích, každodenních rituálech, ve všech případech vycházejících z místního uctívaného náboženství. Na závěr přednášky jsem si nemohla odpustit osvětu ohledně problému s ekologií, který je obecně v Asii velkým tématem.
Byla to jedinečná zkušenost, která nejenže obohatila přes 50 žáků této školy, ale především mě.
autor: Adela | Čvc 11, 2018 | Ze života
V moderním pojetí managementu se už poměrně dlouhou dobu mluví o tzv.flow. Je to TEN stav, při kterém nevnímáte čas ani prostor, vaše práce je váš koníček. Věnujete jí maximum času a energie. Co když ale nastane den D, kdy se všechno zlomí? Takový ten pocit, že to co děláte, vás už vlastně nenaplňuje. Stále víc přemýšlíte o smyslu života. Začínáte si hrát s myšlenkou, že jediná možná varianta je obrátit svůj život naruby, skončit v práci a realizovat se v neziskovým sektoru – protože alespoň v tomto směru mají vykonávaný aktivity alespoň nějaký smysl. Večerní lekce jógy sice na chvíli zklidní a vy tak ocházíte s pocitem „uff, je to za mnou, krize překonána“. Ale další den se kolotoč roztáčí znovu a to hned od rána. To mi ta jóga moc dlouho nevydržela. Ani ranní pozdrav slunci nepomáhá, vlastně ta hlava ne a ne se soustředit. Nebylo by víc užitečný zachraňovat želvičky od plastů někde v dalekým v oceánu? Nebo co třeba odjet do Tibetu učit děti anglicky!? Jaký je vlastně to moje životní poslání a smysl života?
Z počítače bolí oči čím dál víc, pauzy je třeba dělat stále častěji. Online marketing je sice hodně super věc, můžete dokonce pracovat z Bali nebo z jinýho ráje světa, ale někdy je tý digitalizace až moc. Počítače, tablety, mobily, smart hodinky. Bez okamžitých odpovědí, reakcí a komentářů nebo sdílení závistných či nicneříkajících postů, GPS polohy s kýmsi, kdesi, člověk jakoby nebyl. Nežijeme náhodou v takový nějaký virtuální realitě, která se nám zdá vlastní a tak zcela normální a samozřejmá? Na kolik lidí jste se dnes opravdově usmáli nebo s kým jste prohodili pár slov, pochválili účes nebo popřáli hezkej den? A teď nemyslím komu jste odeslali řadu smajlíků, emoji ikon nebo jiných samolepek vyjadřujících vaši náladu?
Návrat k opravdovým věcem
Občas mívám pocit, že se v naší hektický době pomalu vytrácí takový to opravdový bytí. Slyšíme to na všech stranách: „Nemám čas. Já už něco mám.“ Jak často si uděláme čas na přátele, rodinu? Jaký to dřív bylo nechat děti venku pouštět draky nebo plést věnečky z pampelišek? Je to stejný, jako to máslo, který bylo dřív mnohem více poctivý a o kterým si už jen vyprávíme. Dřív se toho dělalo míň, zato s větší láskou a tak nějak víc opravdově.
A právě s touhle myšlenkou vzniká můj blog, web a celý projekt Essence for life, kterým bych postupně chtěla otevřít oči nejen sobě, ale všem kolem mě, mým kamarádům, známým, přátelům, podporovatelům, ale i nepřátelům. Protože každý si zaslouží šanci a protože inspirace není nikdy dost. Tento projekt vzniká z opravdový vášně k životu, z velkýho snu a přání mít život, kterej stojí zato žít a kterýho na tý mojí dlouhý cestě nebudu jednou litovat. Tímto projektem bych chtěla inspirovat k tomu, abysme my všichni žili víc přítomným okamžikem (k tomu nás krásně učí jóga), objevovali svět, protože nejen doma je krásně a protože cestování nám otevírá obzory, hlavu a pokud cestujete na východ, učí nás neskutečný pokoře a vděčnosti za všechno, co máme: Takže dělejte, co vás baví, protože o tom přeci život je.
Tímto příspěvkem startuju a oficiálně vítám na mém webu a přeju bohatý svět plný inspirace a opravdovosti bytí.
Za všechny vaše komentáře a vzkazy budu moc ráda.
Adéla, efl