Z korporátu do podnikání, přes ostrov bohů Bali.

Nyní trávím na Bali či jinde ve světě půl roku v roce. Jsem Váš cestovní agent, průvodce a taky parťák, který z Vaší dovolené vykouzlí nezapomenutelnou jízdu. Seznamuji s dalekými světy, jinými kulturami i zvyky. Ráda dělám každou Vaší cestu nezapomenutelnou. Cestování je má vášeň a já ji ráda sdílím s Vámi. 

Ještě před pár lety ale bylo vše jinak. Byla jsem upracovaná manažerka, bojující za kariéru v korporátu. O dobrodružném životě na cestách a kanceláři pod palmami se mi ani v tom nejideálnějším snu nezdálo. Dopracovat se až sem, do doby, kdy už nemusím počítat dny dovolené a mohu trávit hodně času s klienty v tropických destinacích, nepřišlo samo. Stálo mě to čas a především rozhodnutí něco změnit. Všechno ostatní přišlo vzápětí. Dnes bych tento příběh chtěla sdílet s Vámi. 

Jak to celé začalo? Zpět do historie. . . 

Každý všední den od pondělí do pátku, a často i víkendy, jsem trávila budováním úspěšné kariéry v mezinárodní firmě. Můj denní režim zahrnoval řadu telefonátů, schůzek, zpracovávání tabulek a prezentací, brzké příchody do práce a pozdní odchody domů. V té době jsem žila prací a velmi mě to naplňovalo. Milovala jsem to, protože se mi v podstatě splnil můj velký dětský sen o manažerské pozici. Stále ještě si vybavuju své ambiciózní cíle, té malé holky z vesnice, která jako jediná z rodiny vystudovala vysokou školu a to dokonce v zahraničí a rodičům už na gymnáziu tvrdila, že po vysoké škole bude úspěšnou manažerkou. Sny se plní, stačí tomu věřit! 

Po třech letech v mezinárodní firmě ze mě byl chodící stres.

Ikdyž to bylo na jednu stranu fajnové období, které mě profesně velmi posunulo a mnohé dalo, hodně mi také vzalo. Po třech letech v mezinárodní firmě ze mě byl chodící stres. Měla jsem čím dál méně energie, o času pro sebe a na volnočasové aktivity ani nemluvím. Práci jsem věnovala a dávala tolik, že mi nezbýval čas, síla ani chuť na péči o sebe, mé vlastní zdraví, o ženství a přátele. S tímto mým stylem života přicházely i zdravotní obtíže, které jsem přehlížela, protože jsem je nevnímala jako důležité.

Pro zlepšení psychické kondice jsem na doporučení kamarádek začala chodit na jógu. Ta se mi stala velikou učitelkou, díky ní jsem se dokázala na vymezený čas uvolnit a vypnout hlavu. Vlastně přesně tento důvod byl tím hlavním důvodem, proč se cvičením začít. 
Další zásadní krok, který jsme s mým tehdejším partnerem, nynějším manželem, učinili, bylo to, že jsme si pořídili psa. Šlo nám opravdu hlavně o to, abych já přišla na jiné myšlenky. A hle – ono to na nějaký čas zafungovalo. Najednou jsme měli živého tvora, kterému jsem musela věnovat energii a čas a tím pádem ukrojit mé přesčasy věnované práci. Přesně toto rozhodnutí mě donutilo přesunout myšlenky z korporátu jinam, na čtyřnohého kámoše.  

Den začít procházkou se psem a zakončit jógou – znělo to jako ideální řešení

Každodenní procházky s naším chlupatým parťákem mi dělaly dobře. Návraty z jógových lekcí byly plné euforie, zažívala jsem neznámé pocity štěstí z klidné a čisté mysli. A to se mi samozřejmě líbilo. Vypadalo to, jako by bylo vyhráno. V ten samý čas se udála další souhra okolností, které celý můj příběh významně ovlivnily.

Zlomová dovolená na Bali

Čekala nás dovolená na Bali. V průběhu času se ale z obyčejné dovolené vyklubalo, že to nebude jen tak ledajaká cesta. Možná intuitivně, možná to byl osud, jsme si tuto destinaci souhrou okolností vybrali jako místo, kde se vezmeme. Právoplatně, se vším všudy. Z obyčejné dovolené se tak rázem stala naše svatební cesta. Proč jsme se pro takovou svatbu rozhodli je už jiný příběh, a jaké to bylo si můžete přečíst ZDE. My pokračujeme o tom, co se dělo dál…

Po třech týdnech našeho snového pobytu v ráji se pro nás Bali stalo místem plným klidu, usměvavých lidí, pohody, sympatické hinduistické víry, spirituality a neskutečné pokory. Na Bali jsme se cítili neskutečně dobře, dalo by se říct jako doma. Pro nás to bylo něco zcela odlišného a upřímného, takový pocit jsme v jiných asijských ani evropských zemích nezažili. A právě zde, na mystickém ostrově Bohů a démonů, začala hlodat myšlenka, se kterou jsem odjížděla domů „Jak to udělat, abych tady na tom úžasném ostrově mohla trávit víc času?“

Milovanou prací k syndromu vyhoření

„Znáš digitální nomády, kteří pracují přes počítač a cestují po světě“ říká mi po mém návratu z ráje kolegyně v práci. Ten termín jsem tehdy slyšela poprvé, nyní už je to pojem hojně rozšířený a pro mě zcela běžný. Ba co víc, i já tak v podstatě na částečný úvazek funguji. Nasadila mi tím ale tenkrát chtě nechtě velikého brouka do hlavy.

Mezitím se v průběhu času moje pracovní tempo s přibývajícími projekty a kompetencemi v práci neudržitelně zvýšilo, až jsem to neusnesla zdravotně a v podstatě jsem si prošla malým syndromem vyhoření. Potřebovala jsem si dát nějaký čas pauzu a v hlavě si poskládat, co vlastně od života chci. V práci jsem situaci vysvětlila a požádala o volno s diagnózou burn out syndromu. Měla jsem to štěstí, že přístup mého nadřízeného byl lidský a v klidu jsem se domluvili na dalších krocích. V té době jsem už věděla, že potřebuju změnit prostředí, abych měla čas si v hlavě vše seskládat a najít svůj směr. Ten, který mě bude naplňovat, bude mi dávat smysl a ze kterého budu mít radost.

Balijské uvědomění

Jakmile máte najednou čas přemýšlet, věci Vám začínají docházet. Ne však jasně a rychle, naopak přichází velmi plíživě a pomalu. V podstatě bych řekla, že je to nikdy nekončící proces. Na mém odpočinkovém pobytu na Bali už nehrála roli časově a psychicky náročná korporátní práce jako taková, to zásadní mi došlo až dodatečně.

Bali mi kompletně změnilo hodnoty a náhled na život. Ze super-organizovené a materialistické společnosti mi začal více vyhovovat asijský klid a především větší pocit nezávislosti a svobody. Na Bali jsem si uvědomila, že život není o práci a výdělcích, ale o tom být šťastný a přítomný v každém okamžiku. Je důležité si chvíle tady a teď na maximum užít. Na Bali se žije přítomností. Balijci obecně moc neplánují, věří na to, že vše se děje tak, jak má, vždy ve správný čas. A současně že nic se neděje jen tak. Na Bali jsou lidé šťastní z mála, upřímně se radují a usmívají naprosto celý den. Je to něco, co Vás dostane, protože my v naší společnosti na takový pozitivismum nejsme zvyklí. 

Moje definitivní rozhodnutí odejít z práce a najít si svou vlastní cestu, která bude mít nějakou souvislost s Bali, umocnila další zásadní věc. Nejspíš osud. Pár dní na to, když jsme odcestovali do ráje, přišli jsme o našeho čtyřnohého pejska. V noci, z ničeho nic, ho zasáhla naprosto smrtící bakterie. V realitě to tedy vypadalo tak, že náš čtyřnohý kamarád v noci usnul a ráno se už neprobudil.
Okamžitě nás napadlo, že se ustýskal k smrti. Byla to pro nás veliká ráda a pro mě osobně znamení, že je čas učinit zásadní rozhodnutí. Není čas vyčkávat, nikdy nevíme, co bude zítra. Jakmile začnete cestovat do Asie, začnete víc vnímat východní filozofii, že věci se nedějí náhodou. A právě já tuto skutečnost, že už nemáme psa, tedy žádný závazek a důvod zůstávat doma v Čechách, vnímala jako jako naprosto jasnou zprávu z vesmíru. Taková událost se musela stát, aby mi otevřela oči a dveře ke svobodě a cestování. Zpátky domů jsem se vracela s jasným rozhodnutím – odcházím z práce a začínám podnikat.

Bali a Indonésie se postupně stává mým druhým domovem

A to byl přesně ten souhrn událostí, díky kterému jsem se rozhodla trávit více času na mém milovaném ostrově Bali. V rámci několika opakovaných cest jsem ho procestovala křížem krážem. Chtěla jsem poznat všechny jeho krásy, abych je mohla ukazovat dál. Inspirovala mě a neustále inspiruje místní hinduistická víra, která je pro mě nekonečným zdrojem inspirace.

Díky lokálním kontaktům, které jsem posbírala a místům, které jsem procestovala, jsem sestavila dobrodružné cesty a jógové spirituální poutě. Na poptávku sestavuji dovolené na míru. Na Bali se vracím, často a ráda, stalo se součástí mého života. Našla jsem si zde balijské přátele, mou rodinu, se kterou jsem neustále v kontaktu. Mám zde svá oblíbená místa, na která se ráda vracím.  

Cesty za poznáním a inspirací, díky kterým si mí klienti uvědomí své hodnoty, mi dávají obrovský smysl. Cítím, že zde jsem na správném místě a plním své poslání.

Následovaly další kroky a zkušenosti, kterými jsem si musela projít, abych se dostala tam, kde jsem teď. Ale tím zásadním bylo rozhodnutí a uvědomění. Všechny mé dosavadní zkušenosti, myšlenky, vjemy jsou součástí mého projektu Essence for life. Právě tyto moje zkušenosti a postoje tvoří všechny cesty a aktivity, které podnikám. Jedině tak mi to celé dává smysl.

A nyní již ne sama, ale s klienty a malými skupinami, pravidelně, vracím se na Bali, abych jeho krásnou energii mohla předávat dál. Seznamuji každého cestovatele s balijskými zvyky a životní filozofií, předávám to nejlepší z celého ostrova a také kus sebe. Tvořím cesty, na které se nezapomíná.

Kdy se chystáme na další společnou výpravu? To můžete zjisti zde: https://www.essenceforlife.cz/cestujeme-svetem/ 

Já a Bali po letech?  

Stále častěji mám pocit, že jakmile jedu do Indonésie, vracím se domů. Za mou balijskou rodinou, která má na Bali a v mém srdci pevné místo. Postupně se rozšiřuji dál po Indonésii, mé aktivity také směřují na další místa, kde buduji rodinné vazby a tvořím základny. Jedním z nich je třeba Jáva. Proč vycestovat právě sem? Malou ochutnávku najdete v tomto článku nebo v našem videu.

Asie či Evropa? Všude, kde je dobře.

V rámci mých zkušeností a cest už nerealizuji jen cesty do Indonésie, ale i do dalších koutů světa. Nyní je cestování mou nedílnou součástí, radostí, posláním a chcete-li i povoláním. Naplňuje každý můj den radostí a to, že mohu tvořit zážitkové cesty a dovolené na míru mě činí nesmírně šťastnou.

A co vy, jak to máte? Potkáme se někdě ve světě? Je se mnou na cestu můžete ihned, stačí si vybrat: https://www.essenceforlife.cz/cestujeme-svetem/

Těším se na Vás a na společný čas! 
Adéla